pátek 18. března 2016

Trocha anatomie dolních končetin neuškodí

Podolog a pedikér je s dolními končetinami v každodenním styku. Proto je velmi důležité, aby znal anatomii nohou a souvislosti s ní spojené.

Předkládám zde tedy problematiku dolní končetiny, která je ovšem výrazně zkrácena a proto doporučuji v případě potřeby samostudium.

Je nanejvýš patrné, že dolní končetiny mají především funkci lokomoční. K tomu jsou přizpůsobeny mohutné svalové skupiny, které zajišťují nejen pohyb, ale také oporu těla. Počátkem systému dolních končetin je pánev, která je kaudální část páteře.  Pánev je tvořena několika kostmi a můžeme jí rozdělit na malou a velkou pánev. Spojení kostí je pevné a téměř rigidní, k pohybu dochází převážně v kyčelních kloubech. Zásadním pro postavení páteře je sklon pánve, který ovlivňují jednotlivé svaly. Je nepopiratelné, že bolesti a fyziologické zakřivení zad vychází právě z tohoto místa. Při zpevňování svalstva bychom tedy měli zohlednit právě svaly okolo pánve, abychom zajistili pevný střed těla.
Na pánev se v kyčelním kloubu napojuje stehenní kost, která je v našem těle nejdelší a nejmohutnější ze všech.

Na přední straně stehenní kosti najdeme významný čtyřhlavý sval stehenní, který je souborem několika svalů. Upíná se na kost holenní a obepíná tak kolenní kloub. Jeho funkcí je převážně flexe v kyčelním kloubu. Přímá hlava tohoto svalu má tendenci ke zkracování, proto je pro ni bytostně důležité protahování při tréninku.

Na zadní straně stehenní kosti pak nalezneme dvojhlavý sval stehenní, pološlašitý sval a poloblanitý sval. Tyto tři svaly se společně nazývají hamstringy a patří opět do skupiny posturálních, neboli zkracujících se svalů.

Kolenní kloub je složitý systém, který je neustále během dne zatěžován. Čéška je kost, která je uložena ve šlaše přímého svalu stehenního a k jejímu největšímu zatížení dochází při dřepu.  Koleno je dále složeno z menisků a vazů, které kloubní systém stabilizují. Vnitřní meniskus je téměř nepohyblivý, proto při úrazech dochází k jeho poškození více než u zevního menisku.

Skelet bérce je tvořen ze dvou kostí, a to kosti holenní a lýtkové. Holenní kost se vyznačuje pevností a mohutností, naopak lýtková kost je štíhlá a díky tomu mírně pružná. Na přední straně bérce nalezneme mimo jiných holenní sval, který podporuje podélnou klenbu nožní. Na zadní straně bérce je trojhlavý lýtkový sval určující klasický tvar lýtka.  Tento sval patří opět do skupiny posturálních svalů, na rozdíl od předního svalu holenního.

Chodidlo je tvořeno třemi částmi – zánártní a nártní část, články prstů. Součást kotníku je hlezenní kloub, při jehož pohybu dochází také k pohybu lýtkové kosti. Při extenzi se lýtková kost přesunuje mírně nahoru a dozadu, při flexi se kost dostává vpřed.

Chodidlo má tři opěrné body – hlavičku prvního a pátého metatarsu a hrbol patní kosti. V ideálním případě se noha dotýká země na všech třech bodech přibližně stejně, síla je tedy rozložena rovnoměrně a stoj je stabilní.

Chodidlo je prezentováno podélnou a příčnou klenbou nožní. Jak už bylo zmíněno výše, podélnou klenbu podporuje úpon předního holenního svalu, který tuto oblast chodidla táhne mírně nahoru. Příčnou klenbu zajišťují úpony předního holenního svalu a dlouhého lýtkového svalu. Soubor těchto úponových šlach nazýváme šlašitý třmen.



Čerpáno mimojiné z knihy od Ivana Dylevského - Kineziologie



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář