Dobrý den, mám klienta – diabetika, který bere léky na ředění krve a má vyšší krevní tlak. Na palci má ztluštělý a šedý nehet, který praská. Myslíte, že se mi ho povede dát ještě dohromady? Případně prosím poraďte co s tím, jaký mám zvolit postup? Zkoušela jsem obrušovat rašplí, ale příliš to nepomohlo.

Tento dotaz jsem obdržela od naší bývalé studentky, která v oboru Pedikúra teprve začíná podnikat. 

Dle toho, co popisujete, se může jednat o druh nehtové mykózy, proto musíte být při kontaktu s klientem obzvláště obezřetná. Klienta s mykózou bychom vždy měli odebrat k lékaři, který mu nasadí léčbu. Pokud mu chcete ulevit, můžete nehet opatrně ošetřit. V případě, že bere léky na ředění krve, hrozí při probroušení nehtu krvácení a s ním spojená rizika. Takže bych u něj byla velmi opatrná, vždy důkladně dezinfikujte a nehet po ošetření raději přelepte náplastí. 

Mějme na paměti, že klienty s mykózami bychom měli ve své praxi odmítat. Pokud je přesto přijmeme, musíme o to víc dbát na bezpečnost nejen samotného klienta, ale také sebe. Tzn. je nezbytné používat ochranné prostředky, jako jsou rukavice apod. 

Předpokládám, že je pán vyššího věku. Všechny tyto faktory, jako diabetes mellitus, léky na ředění krve, hypertenze a vyšší věk, velmi negativně ovlivňují léčbu a proto je žádoucí vše konzultovat s lékařem. 

Můžete se obrátit na podiatra ve svém okolí, který vašeho klienta přijme do péče. Podiatři se specializují právě na problémy nohou u diabetiků. Mnozí podiatři pak úzce spolupracují s pedikéry. Seznam podiatrických ambulancí ve svém kraji najdete na www.diab.cz.

Je to především dlouhodobá práce a zlepšení můžete očekávat až po několika pravidelných návštěvách. Nejlepší je zvolit polosuchou nebo suchou metodu ošetření. Polosuchá se provádí pomocí změkčovače nehtu, kdy se s nehtem po aplikaci přípravku lépe pracuje. Můžete pak snadno nehet ostříhat, vyčistit vhodnými nástroji a zbrousit. Zbrousit můžete rašplí, kterou ovšem mnohdy nedocílíme adekvátního výsledku. Proto doporučuji zvolit brusku s vhodnou frézkou a otáčkami. Po ošetření můžete aplikovat antimykotický přípravek nebo nehet dezinfikovat.

Aby došlo ke zlepšení stavu nehtu, je velmi důležité nejprve zbavit nehet mykózy. To obnáší dlouhodobou a trpělivou léčbu pod dohledem vás, jako pedikéra, a doktora podiatra. Odhaduji, že k výraznému zlepšení dojde cca za půl roku, přesto je můj odhad velmi orientační, protože vzhledem k nedostatku bližších informací o klientovi nemůžu být konkrétnější.

Každopádně držím palce a přeji hodně úspěchů. 

Jak se zbavit pálení žáhy

Pálení žáhy je způsobeno návratem obsahu žaludku do jícnu. V trávicí soustavě se potrava pohybuje pouze jedním směrem. V případě, že se potrava s obsahem žaludeční kyseliny vrací zpět do jícnu, způsobuje to nepříjemnou pálivou bolest za hrudní kostí, která se šíří až ke krku. Pyróza, jak se toto onemocnění také nazývá, je způsobena přílišnou konzumací tzv. kyselinotvorných potravin. Mezi ně můžeme zařadit bílý cukr, pivo, pikantní koření, ořechy, příliš tučná jídla, čokoládu, citrusové plody apod.

Pyróza trápí také mnoho těhotných žen, a to kvůli tlaku zvětšené dělohy na žaludek. Často se vyskytuje také u obézních lidí. Pálení žáhy bychom neměli podceňovat, protože může být příznakem např. zánětu jícnu.

Léky na pyrózu dostupné v lékárně se nazývají antacida. Ty dokáží neutralizovat kyselinu chlorovodíkovou, která se společně s potravou vrací ze žaludku do jícnu. Účinným lékem je také jedlá soda nebo mléko.

Pálení žáhy lze ovšem zmírnit i akupresurou. Akupresurní bod si vyhmatáme velmi snadno ukazováčkem. Nachází se mezi klíčními kostmi těsně nad hrudní kostí v malém prohloubení. Do těchto míst si vždy instinktivně saháme při pálení žáhy, aniž by mnozí z nás věděli, že se jedná právě o akupresurní bod. Stačí mírný tlak proti hrudní kosti.

Na pyrózu působí příznivě také byliny, jako např. proskurník lékařský a tužebník jilmový. Proskurník lékařský je známý spíše pod svým lidovým názvem ibišek. Tato rostlina je spojována s láskou. Věřilo se, že působí jako přirozené afrodiziakum. Dá se využít ve formě čajů, mastí nebo obkladů, kdy se zpracovávají nejen listy byliny, ale také její kořen.

Tužebník jilmový, známý také pod názvem kozí brada, je vytrvalá rostlina, která voní po hořkých mandlích. Z jeho staršího názvu „Spiraea“ vzniklo slovo „aspirin“, jehož hlavní použití je převážně při bolestech a zvýšené teplotě. Účinkuje ovšem také při pyróze.

Pálení žáhy souvisí s naší psychikou. V případě, že nemá jasné vysvětlení, může být důsledkem mentální nerovnováhy, kdy vnitřně bojujeme s agresí a zlostí v našem těle, kterou nechceme dávat najevo. Snažíme se pak tzv. polykat zlost, což je právě příčinou vzniku pyrózy. Jsme pak mrzutí a podráždění. Proto je důležité vždy projevovat své city a nebát se ze sebe dostat vše, co nás trápí.

Pálení žáhy je způsobeno stylem našeho života. Neustále někam pospícháme, neumíme se v klidu najíst, vyhledáváme převážně rychlé občerstvení a máme nedostatek pohybu. Naučili jsme se polykat prášky bez otázek, jaký to má vliv na náš zdravotní stav. Je snadnější koupit si antacida, která nám uleví, než se zamyslet nad tím, jak změnit svou životosprávu.

Proto je žádoucí po jídle odpočívat. Měli bychom jíst v klidu, pomalu a bez stresu. Dbát na správný výběr potravin. A v žádném případě bychom se hned po jídle neměli shýbat. Tyto jednoduché kroky velmi snadno zabrání vzniku pyrózy, aniž bychom museli utrácet peníze za zbytečné léky.

Jak se bránit mykóze nohou?

Od paní Libuše K. mi přišel tento dotaz. S jejím svolením ho zde mohu publikovat. 

Mykózy, neboli plísně jsou velmi častým onemocněním dolních končetin. Na chodidlech se s nimi můžeme setkat například na nehtech nebo v meziprstních prostorách. Plísně napadají oslabený organismus a dají se snadno přehlédnout. Proto si jich jedinec mnohdy dlouho nevšimne a upozorní ho až pedikér nebo doktor. Plísně mohou svědit, často jsou spojeny se zápachem nohou.

Meziprstní mykózy se dělí do tří stupňů, od obyčejné zapařeniny až po hlubokou mykózu. Vznikají především špatným vysušováním meziprstních prostor. U této mykózy je tedy stěžejní důkladné vysušování prostorů mezi prsty ručníkem, případně si vždy večer před spaním prsty rozevřít vatovými válečky.

Podnehtová plíseň, neboli onychomykóza má několik forem. Nehet při onemocnění většinou změní barvu, ztloustne a začne se drolit. Na první pohled je nehet nemocný a nevzhledný. Mykóza může ze začátku napadnout pouze jeden nehet, ale mějme na paměti, že je vysoce přenosná, takže je jen otázkou času, kdy postihne i nehty ostatní.

Vzhledem k vysoké nakažlivosti je v akutním stádiu zakázáno provádět pedikúru. Na pozoru by se měli mít také ostatní členové domácnosti, protože se mykóza může schovávat v ručnících, kobercích, bačkorách. Z toho důvodu je vhodné vždy na návštěvách nabízené přezůvky odmítat, protože nikdy nevíme, v jakém stavu jsou chodidla našeho hostitele.

Plísni se daří ve vlhkých prostorách, proto k nákaze často dochází v bazénech a saunách. Prevencí je nošení přezůvek, větrání končetin, prodyšná obuv, bavlněné ponožky a hygiena nohou. V případě napadení je vhodná konzultace s lékařem nebo lékárníkem. Na trhu jsou volně dostupné mastičky, zásypy nebo vodičky na mykózy nohou.

Alergie - postrach dnešní doby

Alergie je nepřiměřená reakce organismu na alergen. Alergeny jsou látky, které způsobují alergii. Jsou to tzv. exogenní antigeny (vnější látky vyvolávající specifickou imunitní reakci). V běžném životě ve zdravém těle dokáže organismus rozeznat nebezpečné látky a upozornit na to varovnými signály. U alergiků ovšem můžeme mluvit o tom, že tělo nemá dokonale rozvinutou tuto rozeznávací schopnost a tak reaguje přehnaně i na ty látky, na které by při běžném chodu nereagovalo. Vyvolávají tedy u vnímavějších jedinců patologickou imunitní reakci.

Možné alergeny:

• Prach
• Pyl (pylový kalendář)
• Hmyzí alergeny
• Léky
• Potraviny
• Zvířecí srst
• Kosmetické výrobky

Příznaky alergie jsou různorodé a vždy záleží na druhu alergenu, který je vyvolává. Může se jednat o svědění či zarudnutí kůže, zduření nosní sliznice, ekzémy, vyrážky, dušnost a v nejhorším případě tzv. anafylaktický šok, který je život ohrožující. Tyto alergické reakce jsou odpovědí na tvorbu alergických protilátek, které se v těle vytvoří.

Když jsem před několika lety působila jako zdravotník na dětském táboře, vyděsil mě počet dětí – alergiků, kteří měli od rodičů balíčky s léky proti alergii a které jsme museli vést v evidenci. Není pochyb, že počet alergiků je v dnešní generaci oproti dřívějším vyšší. Přisuzuje se to nezdravému životnímu stylu, zvýšené stresové zátěži a některé matky to svádí na přemíru očkování. Snižování odolnosti dětí vůči alergenům je výrazný a každopádně je daný způsobem života.

Alergie se u nás může rozvinout v jakémkoli věku. Hovoří se o tom, že alergie je dědičná. Pokud má jeden z rodičů alergii, je 30% pravděpodobnost, že bude mít alergii i jeho dítě. Pokud mají alergii oba rodiče, procenta se zdvojnásobí. Nelze ovšem brát v úvahu pouze dědičné faktory, hrají zde roli i jiná hlediska. Jedná se např. o celkový zdravotní stav jedince a prostředí, ve kterém žije.

Počet alergiků v ČR se v posledních letech ustálil na cca 880 tisíc lidí dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Tento počet se týká pouze pacientů, kteří se léčí ve zdravotnických zařízeních, skutečný počet alergiků může být tedy vyšší. Za rok 2012 se na alergologických pracovištích léčilo přesně 888 748 pacientů. Z toho bylo 49% dětí do 19 let a 51% připadalo na pacienty starší 20 let. Nejčastějším onemocněním byla senná rýma a astma.

Alergii můžeme zařadit do civilizačních chorob a jen těžko se odhaduje, jaký vývoj toto onemocnění bude mít v budoucích letech. Přecitlivělost organismu na cizorodé látky způsobuje oslabení a vyčerpání z nepřiměřených reakcí a tito jedinci jsou tedy náchylnější k vlivům okolí. S tímto onemocněním se musíme naučit žít a přizpůsobit se mu, což nám způsobuje také sociální problémy.

Pomohlo by mi chodit na pedikúru,když mi zarůstaji nehty na palcich? A jak by si s tím poradili? Mám obavy z bolesti.

Přišel mi od mé blízké přítelkyně dotaz týkající se zarostlého nehtu. Chci se s vámi o tento dotaz podělit.

Návštěva pedikúry určitě pomůže. Ale jen v tom případě, když si najdeš dobrou pedikérku, která ví co a jak. Pak je otázkou, jak dlouho ti nehty zarůstají a co je skutečnou příčinou zarůstání. Může to být nevhodná obuv, mykóza, špatné střižení nehtu apod.


Při zvolení té správné terapie dochází k okamžité úlevě od bolesti. Mnohdy stačí jen kvalitní zásah frézkou a dalšími pomocnými nástroji, aby se daný problém odstranil. Pak stačí udržovat nehet tzv. podpůrnými metodami, aby již nezarůstal. Zásadní je ovšem pravidelná návštěva pedikúry, kde ti vždy zarostlý nehet profesionálně ošetří, a to cca 1x měsíčně.


Existují také tzv. špony na nehty, které ovšem nejsou až v 90% vůbec potřeba. Záleží vždy na příčině zarůstání a stavu nehtu. Proto by se ke šponě mělo přistupovat až tehdy, kdy je zaručena její účinnost. Např. u mykotických nehtů nelze aplikovat špony, protože jejich účinnost je mizivá. V tomto případě je nutné nejprve odstranit mykózu a provádět pouze základní ošetření zarostlého nehtu. Poté, po odstranění mykotického onemocnění, zhodnotíme stav nehtu a zvolíme ten správný přístup. Často se stává, že po odstranění mykózy dochází alespoň k částečnému samovolnému narovnání nehtu. U špon je potřeba zohlednit také ekonomickou stránku věci, protože se nám návštěva pedikúry prodraží o několik stovek.


Ablace nehtové ploténky (snesení, odstranění) je metoda, která je v dnešní době již za zenitem. Dříve docházelo k tzv. strhnutí nehtu velmi často a ne vždy to pomáhalo. Dnes platí, že stačí kvalitní a odborná péče o zarostlý nehet a pak může být zachráněn.


Je nutné uvědomit si, že nehtu musíme dát čas se zregenerovat, tudíž léčba je dlouhodobá. Nelze říct, že po jediné návštěvě pedikúry máte vyhráno. Ano, dochází k úlevě od bolesti, ale ta není trvalá. Nehet se musí udržovat a hýčkat, aby rostl tím správným směrem.

Jak na patní ostruhu?

Už z názvu je patrné, že se toto onemocnění vyskytuje na patě, a to přímo na spodní části patní kosti. Jde o kostěný výrůstek, který se vytváří z důvodů přetěžování chodidlových vazů v místě spojení šlach s patní kostí. Výrůstek sám o sobě není bolestivý, bolest způsobuje zánět chodidlových vazů. Poté dochází k nepříjemným pocitům v oblasti paty jako je mravenčení, bodavá bolest, píchání. Ke zmírnění příznaků nedochází ani v klidové fázi.

Patní ostruha je nepříjemné onemocnění, jehož průběh je většinou vleklý a kostěný výrůstek se dá velmi špatně odstranit. Jelikož onemocnění je spojeno často s plochonožím, je vhodné pořídit si kvalitní vložky do bot a dbát na cvičení svaloviny nohou. Dalšími léčebnými postupy je léčba rázovou vlnou, laserová terapie, operace a další.

Ale jak vidíme patní ostruhu v souvislosti s psychikou? Emocionální příčinou zvápenatění útvaru je problém s pohybem. Máme tím na mysli pohyb kupředu, vstříc novým zážitkům. Tito lidé dle východní medicíny mají problém oprostit se od minulosti, přestože chtějí. Nemají tolik síly a energie, aby překonaly překážky. To souvisí i s často dlouhodobou léčbou patní ostruhy, které se někteří jedinci nemůžou zbavit a neustále je trápí.

Ať je příčina emocionální nebo zcela racionální, jako např. plochonoží, obezita, těhotenství apod., je nutné se k problému postavit včas a zodpovědně. Na trhu se setkáte se speciálními gelovými podpatěnkami, které tlumí nárazy při došlapu a jsou výborným doplňkem léčby. Je ovšem velmi důležité navštívit odborníka, který vám navrhne způsob léčby.

Zapomenutá bosá chůze

Kdy naposledy jste se šli projít naboso? Vnímat ranní rosu, kdy se vám vláha vpíjí do chodidel. Cítit pod svýma nohama život, který vás lechtá a dráždí.

Chůze naboso je zdravá v tom případě, když chodíme po nerovném terénu. Neplatí to tedy pro asfalt a už vůbec ne beton. Proto je chůze naboso v podstatě téměř nemožná ve městech. Město je plné betonových bloků, mezi nimiž proudí asfaltová řeka. Dopravní prostředky víří prach, který se dostává i do těch nejmenších míst. Pak už nám jen zbývá zapadnout do přírodní oázy ve formě parků, kde můžeme chůzí naboso načerpat trochu energie.

Noha je svázaná v botě, už od našeho dětství se učíme jí uzavírat do obuvi. Vymýšlíme stále lepší a lepší boty, které podporují naší klenbu a udržují nohu v suchu. Máme pocit, že pro svá chodidla děláme jen to nejlepší. Získali jsme dojem, že bez bot jsme zranitelní. Ale je tomu skutečně tak?

Kdy naposledy se vaše chodidlo pořádně nadechlo? Představte si, že jste uzavření v malém prostoru a nemůžete ven. Jaká úleva se dostaví, když to sevření povolí?

Jako děti jsme neustále běhaly venku bosy a nic se nám nestalo. Ano, občas šlápnete na něco ostřejšího nebo na vosu. Ale pokud je vaše noha připravena, dostatečně uvolněna, tak veškeré okolní nástrahy nemají šanci. Jen v případě, že je chodidlo křečovitě staženo a ve vaší mysli neustále slyšíte nepříjemný hlas, který vám říká, jak nebezpečná je chůze naboso, tak máte vyšší pravděpodobnost, že se vašemu chodidlu něco stane. Musíte se uvolnit, oddat se přírodě a věřit tomu, že „noha ví, co dělá“.

Naše chodidla již zapomněly na to, jaké to je chodit naboso. Zkusme jim osvěžit paměť. Ze začátku to bude trochu bolet, píchat nebo štípat, ale až si zvyknou, tak pocítíte obrovskou úlevu. Chůzí naboso aktivujete nejen svaly povrchové, ale i hluboké. Přirozeně dráždíte reflexní energetické dráhy, které mají na chodidlech svá zakončení. Je to nejpřirozenější masáž svalů, kterou můžete svým nohám dopřát. Už při krátké vycházce pocítíte, jak vám úleva svalů stoupá až po kolena, prostupuje celé dolní končetiny a míří ke kyčlím.

Nechte sebe, své děti a blízké bez starostí chodit bosou nohou v trávě. Je to přirozené a bezpečné.  Věnujme své noze takovou péči, kterou si zaslouží. A to péči stvořenou přírodou. Protože příroda jsme my a my jsme příroda.