Laktační psychóza

Je to onemocnění, o kterém se příliš nemluví. Tabu mnoha rodin. Přitom se tato choroba vyskytuje často a zanechává šrámy na těle u celé zúčastněné rodiny. Spouštěčem je narození dítěte. Léčba je dlouhodobá, mnohdy celoživotní. Týká se nejen samotné matky, ale zainteresovaní jsou i dítě a jeho otec. Ten musí často zastoupit právě svou ženu a postarat se o chod domácnosti a výchovu dítěte.


Laktační psychóza, nebo také poporodní psychóza, patří mezi vážné psychické onemocnění. Po narození dítěte se zásadně mění role ženy. Stává se z ní matka, která se učí péči o miminko a sžívá se s novou etapou svého života. V životě ženy dochází k výrazným změnám, veškerý její čas je podřízen dítěti. Čelí nedostatku spánku, stresu z péče o novorozence a pocitu zodpovědnosti ke svému dítěti. Často se v prvních dnech žena potýká s pocity nejistoty a obavami, zda vše dokáže zvládnout. Zároveň se ženské tělo srovnává s proběhnutým porodem a změnami, které porod způsobil.


Prvotní příznaky poporodní psychózy jsou často špatně rozpoznatelné a lze je tedy snadno přehlédnout. Choroba je také podceňovaná a dá se snadno zanedbat. Pak to má velmi nepříznivé důsledky na celou rodinu. Nemoc v nejlepším odhalí doktoři ještě v porodnici nebo dětský lékař při první prohlídce dítěte, kdy samozřejmě sleduje i chování matky.


Příznaky poporodní psychózy:

• Úzkost
• Plačtivost
• Nechutenství
• Nespavost
• Halucinace
• Zmatenost
• Apatičnost
• Zapomnětlivost
• Ztráta kontaktu s realitou
• Sebevražedné jednání, sebepoškozování
• Ubližování dítěti

Příčinu vzniku tohoto onemocnění můžeme pouze hádat. Nelze s jistotou určit, proč tato choroba propukla u konkrétní matky a jiné se vyhnula. Mezi faktory, které mohou ovlivnit vznik laktační psychózy, se řadí traumatický porod, psychická rovnováha matky před porodem, nevhodné rodinné zázemí, genetické predispozice, stresová zátěž před nebo po porodu a další.


V prvních chvílích je nutné si uvědomit, že žena sama často nedokáže svůj stav kočírovat a je nutný zásah zvenčí. Mnohdy se za své pocity žena stydí a nechce o nich mluvit nebo si nechat pomoci od druhých. Má pocit, že zklamala své okolí a že selhala. Těchto pocitů je potřeba se zbavit, velkou pomocí je pozitivní přístup nejbližší rodiny. Otec dítěte a prarodiče by měli ženu podpořit a vyhledat odbornou pomoc, pokud žena sama není schopná. Obvykle je nutné matku hospitalizovat na psychiatrii a podávat psychofarmaka. Žena v tomto období také většinou přestává své dítě kojit, což má vliv nejen na samotné dítě, ale také na blízkou rodinu, která se musí o novorozeně postarat místo matky. Léčba nekončí propuštěním z psychiatrie, žena je pod dohledem psychiatra ještě několik dalších měsíců, někdy i let.


Je přirozené, že může mít člověk z nových životních událostí strach a ztrácí sebedůvěru. Proto na začátku šestinedělí může dojít k tzv. poporodnímu blues, který se projevuje plačtivostí a úzkostí novopečené matky. Je to přirozený stav, který se vyskytuje u mnoha žen a během několika dní sám odezní. Souvisí to s velkou životní změnou, která přichází s narozením miminka. Každá žena je v prvních dnech vystavena velkým emocionálním návalům a je přirozené, že dochází k vypjatým situacím a nervozitě. Proto je velmi důležité ženu zvláště v prvních dnech po narození dítěte neustále podporovat a být jí oporou. Psychika je totiž velmi křehká záležitost a stačí nepatrný impuls, který může spustit nebezpečné onemocnění, kterým je právě laktační psychóza.